Karlovarský kraj usiloval o změnu zákona od konce roku 2005. Nový návrh a jeho předložení sněmovně tehdy schválili krajští zastupitelé. Přijatá změna zákona stanoví, že odborná organizace státní památkové péče bude pro své vyjádření vázána lhůtou 20 dnů, v případě složitých případů lhůtou prodlouženou. Pokud sv vyjádření v určené lhůtě nedodá, orgán státní památkové péče rozhodne bez něj.
V současné době je vlastník kulturní památky nebo nemovitosti, která je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité k kulturní památky, povinen si pro obnovu (údržba, rekonstrukce, restaurování) památky předem vyžádat stanovisko oránu státní památkové péče( obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v případě národní kulturní památky krajského úřadu).Orgán státní památkové péče vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav).
Orgán státní památkové péče je povinen se řídit správním řádem, tedy zákonem 500/2004 Sb., který stanovuje závazné lhůty pro vydání jeho rozhodnutí. „Odborná organizace státní památkové péče však takovou povinnost neměla a stanoviska někdy v dané lhůtě neposkytla. Orgány státní památkové péče tak byly nuceny prodlužovat správní lhůty pro vydání svého rozhodnutí, což je v rozporu s jednou ze základních zásad správního řízení, zásadou rychlosti,“ vysvětluje hejtman Josef Pavel.
Od této drobné, přesto však významné změny zákona o památkové péči lze očekávat zrychlení obnovy památek. „Každý vlastník provádějící obnovu své památky, nebo objektu v památkové zóně, bude mít určitou jistotu „nejzazšího termínu“, což kromě rychlosti znamená také možnost obnovu přesněji časově naplánovat, tedy mj. ušetřit nemalé finanční prostředky spojené s termínovou nejistotou,“ uzavřel Josef Pavel.
Orgán státní památkové péče je povinen se řídit správním řádem, tedy zákonem 500/2004 Sb., který stanovuje závazné lhůty pro vydání jeho rozhodnutí. „Odborná organizace státní památkové péče však takovou povinnost neměla a stanoviska někdy v dané lhůtě neposkytla. Orgány státní památkové péče tak byly nuceny prodlužovat správní lhůty pro vydání svého rozhodnutí, což je v rozporu s jednou ze základních zásad správního řízení, zásadou rychlosti,“ vysvětluje hejtman Josef Pavel.
Od této drobné, přesto však významné změny zákona o památkové péči lze očekávat zrychlení obnovy památek. „Každý vlastník provádějící obnovu své památky, nebo objektu v památkové zóně, bude mít určitou jistotu „nejzazšího termínu“, což kromě rychlosti znamená také možnost obnovu přesněji časově naplánovat, tedy mj. ušetřit nemalé finanční prostředky spojené s termínovou nejistotou,“ uzavřel Josef Pavel.
Datum aktualizace
