„Byly to bílé Vánoce, všude bylo spousta sněhu,“ pamatuje si jedna z prvních maminek – pěstounek Eva Borková, která bydlí spolu s dalšími třemi pěstounkami z první generace v bytech patřících Sdružení nedaleko vesničky v Doubí. V prosinci 1970 bylo jejím pěti přijatým dětem od dvou do třinácti let. „Byly to klasické rodinné Vánoce se vším všudy. Měli jsme stromeček, cukroví, dárky, kapra ve vaně, kterého děti honily ze strany na stranu. Přijeli i moji rodiče, děda – můj otec s dětmi chodil sáňkovat,“ vzpomíná paní Borková.
Dnes jí navštěvují nejen její děti, ale i sedmnáct vnoučat – nejmladší je půlroční, ti nejstarší ji už učinili prababičkou. Dodnes je velmi aktivní – mladší vnoučata často hlídá, píše s nimi úkoly, když je potřeba, i doučuje. Letošní jubilejní Vánoce oslaví v Doubí pouze šest maminek a 21 dětí.
Kapacita vesničky prozatím není naplněná. Právě ale probíhá výběr nových maminek – pěstounek (případně pěstounských párů), provádějí se nejnutnější opravy domků a vše se připravuje na rozšíření počtu maminek a zejména dětí. Příští Vánoce tedy oslaví v Doubí opět ve vyšším počtu.
V adventním čase je připravena v Doubí tradiční vánoční besídka, na kterou jsou pozvány i pěstounky v důchodu, včetně paní Borkové. Sváteční dny už budou všichni trávit v rodinném kruhu.
