V regionu žije celkem 8 392 osob s duševními poruchami. Chybí pro ně chráněné dílny, krizová centra, linky důvěry. Počet míst ve stacionářích je poddimenzovaný a komunitní sestry zde nepracují žádné. Shodli se na tom u kulatého stolu v Krajské knihovně Karlovy Vary zástupci poskytovatelů sociální péče, rodin osob s duševním onemocněním a představitelé Karlovarského kraje.
Nový projekt Karlovarského kraje by měl situaci péče o duševně nemocné podstatně zlepšit.„Cílem projektu je změnit současnou pozici regionu v čele pomyslného žebříčku nejhůře vystavěných sítí péče o pacienty s diagnózami jako jsou deprese, schizofrenie, poruchy příjmu potravy či neurotické poruchy v České republice. V počtu kriminálních činů spáchaných v souvislosti s drogovou závislostí se region dokonce umístil na druhém místě,“ konstatovala Barbora Wenigová, ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví (CPRDZ), které je spoluřešitelem projektu.
Projekt „Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje“ je plánován na léta 2010 a 2011.„Jeho prostřednictvím chceme podpořit přesun péče zejména ze zdravotnických ústavních zařízení do přirozeného prostředí osob s duševním onemocněním (tzv. komunitní péče). Především však chceme posílit rozvoj sociálních služeb, které se ukazují díky mapování zahájeného počátkem tohoto roku jako potřebné,“uvedla vedoucí odboru sociálních věcí krajského úřadu Stanislava Správková,.Prvním konkrétním výsledkem bylo otevření on-line poradny pro lidi s duševním onemocněním a jejich blízké na stránkách
http://www.stopstigma.cz/.
Koncem roku 2011 kraj předpokládá otevření centra sociální rehabilitace a zprovoznění terénní sociální služby podporující samostatné bydlení. K realizaci do budoucna by však měly být připraveny i sociálně terapeutická dílna, chráněné bydlení a podporované zaměstnání. Typy skutečně potřebných sociálních služeb ukážou především až výsledky mapování, které skončí v září tohoto roku.
Česká republika je podle údajů Světové organizace na prvním místě v počtu dní pracovní neschopnosti v roce, z toho 40 procent zameškaných dní mají na svědomí právě duševní choroby. Hlavní příčinou je nedostatek rehabilitačních služeb (dílen, tréninkových zařízení či poraden) zaměřených na obnovu pracovní činnosti a odstranění předsudků široké veřejnosti.Nová koncepce sociální péče o osoby s duševním onemocněním a systému vzdělávání v Karlovarském kraji by se měla stát modelem pro změnu i v dalších krajích ČR.
