Sestry v nemocnicích by se měly v budoucnu mnohem méně zabývat administrativou a měly by mít více času pro pacienty. Umožní to novela zákona, která zjednoduší nemocniční byrokracii. Při své návštěvě Karlovarské krajské nemocnice to potvrdila náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.
“Sestřičky by měly pomáhat pacientům a ne úřadovat,” uvedla Arnoštová. Podle ní současná vyhláška nařizuje vést sestrám i dokumenty, které ve výsledku nejsou pro léčbu pacienta nijak podstatné a jsou jen administrativní zátěží.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona, která by měla aspoň částečně zjednodušit nemocniční byrokracii. “Účinnost této novely by pak měla být už od druhé poloviny příštího roku,” řekla Arnoštová. Dokumentaci musí navíc nemocnice archivovat po dobu desítek let. A čím větší je objem různých formulářů a vyplňovaných údajů, tím větší jsou náklady na uchovávání. Jen Karlovarská krajská nemocnice tak musí část materiálů o svých pacientech skladovat přímo v areálu a další sklady má pronajaté také v Jáchymově a v Chebu.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona, která by měla aspoň částečně zjednodušit nemocniční byrokracii. “Účinnost této novely by pak měla být už od druhé poloviny příštího roku,” řekla Arnoštová. Dokumentaci musí navíc nemocnice archivovat po dobu desítek let. A čím větší je objem různých formulářů a vyplňovaných údajů, tím větší jsou náklady na uchovávání. Jen Karlovarská krajská nemocnice tak musí část materiálů o svých pacientech skladovat přímo v areálu a další sklady má pronajaté také v Jáchymově a v Chebu.
“I když vyhláška říká, že některé věci musíme skladovat deset let, jiné padesát a další sto let. Nikdo ale nemá čas třídit tak velké množství papírů a ve výsledku se tak nakonec archivuje sto let všechno,” potvrzuje generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.
Řešením by mohla být digitalizace stávajících archivů a následné vedení zdravotnické dokumentace jen v elektronické podobě. Tomu ovšem brání značné finanční náklady. “Je tady ale možnost získat na digitalizaci zdravotnické dokumentace prostředky z fondů Evropské unie a už v příštím roce proto chceme připravit projekt na základě kterého bude možné jejich čerpání,” sdělila v Karlových Varech Arnoštová.
Dalším problémem při vedení elektronické zdravotnické evidence jsou elektronické podpisy. Ty musí mít v podstatě každý, kdo do dokumentace zapisuje. “Pokud by měl mít každý lékař a každá sestra v nemocnici vlastní digitální podpis, ve výsledku by jen náklady na tyto podpisy nemocnici přišly na miliony korun,” upozornil náměstek hejtmana Jakub Pánik. “Musíme ulevit sestrám, lékařům i nemocnicím nejen od množství vedených dokumentů, ale také od souvisejících nákladů.”
Podle poslankyně parlamentu Markéty Wernerové by řešením mohla být legislativní změna, která by nemocnicím umožnila mít vlastní certifikační autority, které by garantovaly elektronické podpisy zaměstnanců nemocnice. “Budeme jednat s ministerstvem vnitra o vhodném modelu, který by bylo možné zavést do praxe v co nejkratším čase,” řekla Wernerová. Další významnou úlevu od zdravotnické dokumentace by pak, podle náměstkyně Arnoštové měla nemocnicím přinést i úprava vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků.
Za stránku zodpovídá
Mgr. Jana Pavlíková
Datum aktualizace
