I když Karlovarský kraj prezentujeme nejen v rámci ČR ale v rámci celé Evropy jako jedinečnou ucelenou turistickou a lázeňskou destinaci, je náš kraj historicky také krajem průmyslovým. Tradiční sepětí sféry průmyslu a služeb, tvořených především lázeňstvím a pohostinstvím, se bezprostředně promítá do životů našich obyvatel. Téměř každá rodina v našem regionu je existenčně závislá na té či oné sféře. Nelze proto jakoukoli z těchto sfér povyšovat nad tu druhou. Také z toho důvodu, že v kraji je dnes desetiprocentní nezaměstnanost.
Náš kraj má z hlediska své ekonomické infrastruktury určité specifikum, které je fungující a jemuž je naší povinností zajistit další životaschopnost. Jednoznačně se profilovat jako region lázeňství nebo průmyslu je v Karlovarském kraji nemožné a případná snaha o toto by byla velkou nezodpovědností.
Pro názornost několik údajů ze Statistické ročenky Karlovarského kraje 2003:
Ze zhruba 305 tisíc obyvatel Karlovarského kraje bylo v roce 2001 (novější údaje statistici dosud zpracované nemají) ekonomicky činných 145 800 osob. Nejvíce osob - celkem 35 600 - pracovalo v oblasti průmyslu. Druhá nejpočetnější skupina - 16 300 osob - pracovala ve sféře obchodu a oprav zboží. Lidí, které toto odvětví živí, je tedy méně než polovina těch, které živí vlastní průmysl. Dále už jen pro zajímavost: 14 800 osob zaměstnávalo stavebnictví, dalších 5 600 osob zaměstnávalo dobývání nerostných surovin, v oblasti pohostinství a ubytování pracovalo 9 900 osob. Sečteme-li kolik osob v našem regionu je ekonomicky závislých na průmyslové sféře oproti sféře služeb, dojdeme k číslům 56 000 ku 26 200.
"Je třeba zdůraznit, že koncepce budoucnosti karlovarského kraje nechybí. Od prosince 2001 existuje Program rozvoje Karlovarského kraje, což je základní rozvojový dokument pro náš region. Bagatelizovat hrozbu nezaměstnanosti je nezodpovědnost. Pro další rozvoj a budoucnost Karlovarského kraje se dělá maximum. O dobrou pověst našeho regionu ve sféře lázeňství a cestovního ruchu není díky citlivému a fundovanému přístupu tvůrců rozvojových plánů třeba se obávat," říká hejtman Josef Pavel.
Vlivy SUAS související s významnou rolí producenta ušlechtilých paliv a energií a s výrazným přínosem v oblasti ekonomicko-sociální jsou i vlivy ekologické. Ochrana životního prostředí se stala nedílnou součástí činnosti SUAS. Značný důraz je kladen na snižování ekologické zátěže regionu v oblastech exhalací, odpadních vod a odpadů, produkovaných technologiemi těžební i zpracovatelské části.
"Jako příklady těchto snah je řada ekologických akcí realizovaných v minulých letech a připravených k realizaci. Jedná se hlavně o úspěšnou stabilizaci systému čištění všech druhů odpadních vod ze zpracovatelské části s dosažením vysokých čistících efektů ve sledovaných ukazatelích. Proto kvalitativní parametry odpadních vod vypouštěných do veřejných toků jsou stále pod hranicí zpoplatnění. Dále je to realizace důležité ekologické a současně rozvojové akce SUAS. Odsíření kouřových plynů teplárny Vřesová. Cílem akce (a zkušební provoz to potvrzuje) je snížení emise SO2 ve spalinách kotlů divize Energetika pod hodnotu přípustného emisního limitu. Další významnou dokončenou ekologickou akcí je intenzifikace odsíření divize Tlaková plynárna. Přínosem je zvýšení kapacity této jednotky a tím podstatné snížení vypouštěného znečištění. Důležitou součástí ekologických aktivit jsou sanace a rekultivace pozemků dotčených vlivem dobývání, které probíhají v souladu s horním zákonem. Doposud byla dokončena rekultivace na ploše cca 2 700 ha, z toho plochy 1 500 ha lesnické, 1 100 ha zemědělské, 70 ha vodní a 30 ha ostatní, například vodní nádrže Michal a Boden," doplňuje František Štěpánek, generální ředitel, Sokolovská uhelná, a. s., (SUAS).
Pro názornost několik údajů ze Statistické ročenky Karlovarského kraje 2003:
Ze zhruba 305 tisíc obyvatel Karlovarského kraje bylo v roce 2001 (novější údaje statistici dosud zpracované nemají) ekonomicky činných 145 800 osob. Nejvíce osob - celkem 35 600 - pracovalo v oblasti průmyslu. Druhá nejpočetnější skupina - 16 300 osob - pracovala ve sféře obchodu a oprav zboží. Lidí, které toto odvětví živí, je tedy méně než polovina těch, které živí vlastní průmysl. Dále už jen pro zajímavost: 14 800 osob zaměstnávalo stavebnictví, dalších 5 600 osob zaměstnávalo dobývání nerostných surovin, v oblasti pohostinství a ubytování pracovalo 9 900 osob. Sečteme-li kolik osob v našem regionu je ekonomicky závislých na průmyslové sféře oproti sféře služeb, dojdeme k číslům 56 000 ku 26 200.
"Je třeba zdůraznit, že koncepce budoucnosti karlovarského kraje nechybí. Od prosince 2001 existuje Program rozvoje Karlovarského kraje, což je základní rozvojový dokument pro náš region. Bagatelizovat hrozbu nezaměstnanosti je nezodpovědnost. Pro další rozvoj a budoucnost Karlovarského kraje se dělá maximum. O dobrou pověst našeho regionu ve sféře lázeňství a cestovního ruchu není díky citlivému a fundovanému přístupu tvůrců rozvojových plánů třeba se obávat," říká hejtman Josef Pavel.
Vlivy SUAS související s významnou rolí producenta ušlechtilých paliv a energií a s výrazným přínosem v oblasti ekonomicko-sociální jsou i vlivy ekologické. Ochrana životního prostředí se stala nedílnou součástí činnosti SUAS. Značný důraz je kladen na snižování ekologické zátěže regionu v oblastech exhalací, odpadních vod a odpadů, produkovaných technologiemi těžební i zpracovatelské části.
"Jako příklady těchto snah je řada ekologických akcí realizovaných v minulých letech a připravených k realizaci. Jedná se hlavně o úspěšnou stabilizaci systému čištění všech druhů odpadních vod ze zpracovatelské části s dosažením vysokých čistících efektů ve sledovaných ukazatelích. Proto kvalitativní parametry odpadních vod vypouštěných do veřejných toků jsou stále pod hranicí zpoplatnění. Dále je to realizace důležité ekologické a současně rozvojové akce SUAS. Odsíření kouřových plynů teplárny Vřesová. Cílem akce (a zkušební provoz to potvrzuje) je snížení emise SO2 ve spalinách kotlů divize Energetika pod hodnotu přípustného emisního limitu. Další významnou dokončenou ekologickou akcí je intenzifikace odsíření divize Tlaková plynárna. Přínosem je zvýšení kapacity této jednotky a tím podstatné snížení vypouštěného znečištění. Důležitou součástí ekologických aktivit jsou sanace a rekultivace pozemků dotčených vlivem dobývání, které probíhají v souladu s horním zákonem. Doposud byla dokončena rekultivace na ploše cca 2 700 ha, z toho plochy 1 500 ha lesnické, 1 100 ha zemědělské, 70 ha vodní a 30 ha ostatní, například vodní nádrže Michal a Boden," doplňuje František Štěpánek, generální ředitel, Sokolovská uhelná, a. s., (SUAS).
Datum aktualizace
