K ukončení těžby hnědého uhlí na Sokolovsku by mělo dojít v průběhu dvaceti pěti let. Do regionu, který byl ekonomicky závislý na prosperitě těžebních společností několik staletí, to sebou přinese řadu problémů. K nejzávažnějším patří zánik deseti tisíc pracovních míst.
„Musíme si uvědomit, že bude potřeba zajistit podmínky pro náhradu deseti tisíc pracovních míst, která se ukončením těžby ztratí. Tento nesmírně těžký úkol nemůže žádný stát úspěšně zvládnout sám, ale jedině úzkou spoluprací mezi Karlovarským krajem, mikroregionem Sokolov – východ a Sokolovskou uhelnou. Také si nemyslím, že mluvit o problémech, co nás čekají, je nějak předčasné,“ prohlásil předseda mikroregionu Sokolov – východ Ivan Stefan. Sokolovsku by mohly pomoci právě zkušenosti ze sousedního Německa a Rakouska
Podle Antonína Vaishara z Agronomické fakulty MZLU v Brně byli dřívei lidé na Sokolovsku zvyklí na vysoké platy. Ještě v roce 1989 byl tady průměrný plat pátým nejvyšším v bývalé ČSR. Později, v roce 2004, už ale okres spadl na 26. místo. Až těžba skončí, tak lze předpokládat propad ještě. „Dnes, když lidé v dolech o práci přijdou, tak nemají šanci získat podobně placenou, aniž by se rekvalifikovali. A to pro ně bývá problém,“ uvedl Antonín Vaishar. Nyní v Sokolovské uhelné pracuje téměř 4 600 zaměstnanců. Společnost se zároveň významně na rekultivacích území po těžbě.
