Za velmi efektivní a operativní označil spolupráci všech složek hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný.
„I přesto, že máme v čele obcí mnoho nových starostů, systém protipovodňových opatření funguje bez zásadních problémů“ uvedl Josef Novotný. Přesto kraj zorganizuje školení protipovodňových komisí obcí. „Je zde řada drobností, které musíme v rámci obcí dořešit“, dodal náměstek hejtmana Martin Havel.
Karlovarský kraj bude například apelovat na starosty, aby zajistili vybudování povodňových zábran ve svých obcích. Postižené obce i občané pak mohou čerpat od kraje dotaci až do výše 250 tisíc korun.
Podle statistik Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje zasahovalo v regionu od 12. do 17. ledna 825 hasičů. „Celkem 147 případů souviselo s povodněmi. Ať už se jednalo o čerpání vody, odstranění nebezpečných stavů a překážek, monitoring situace či záchranu osob a zvířat,“ poznamenal náměstek HZS Oldřích Volf. Podle jeho slov se hasiči potýkali se zkreslenou představou občanů při odstraňování následků povodní. „Nelze například čerpat vodu, dokud tok nekulminuje a neklesne. Pokud se čerpá v nesprávný okamžik může dojít k vymytí základů a statickému narušení budovy,“ upřesnil Oldřich Volf.
Kromě profesionálních hasičů odstraňovaly následky po povodních i jednotky dobrovolných hasičů. Ty prošly speciálním školením na stavění protipovodňových hrází.
Letošní záplavy byly i v místech, kam se voda při jarním tání sněhu nedostane. „Na horní Ohři jsme měli desetiletou vodu, řeka navíc velmi dlouho kulminovala. Problémy byly také v Tepličce na řece Teplé, kde jsme registrovali dvacetiletou vodu. Situaci navíc komplikoval led a kry, které se valily korytem řeky,“ popsal situaci tiskový mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Efektivnější komunikaci při povodňových stavech by měl v budoucnu zajišťovat nový varovný systém. „Funguje jako rozhlas, do uzavřené sítě by mohli vstupovat všechny složky a varovat ostatní,“ uzavřel Oldřich Volf.
Karlovarský kraj bude například apelovat na starosty, aby zajistili vybudování povodňových zábran ve svých obcích. Postižené obce i občané pak mohou čerpat od kraje dotaci až do výše 250 tisíc korun.
Podle statistik Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje zasahovalo v regionu od 12. do 17. ledna 825 hasičů. „Celkem 147 případů souviselo s povodněmi. Ať už se jednalo o čerpání vody, odstranění nebezpečných stavů a překážek, monitoring situace či záchranu osob a zvířat,“ poznamenal náměstek HZS Oldřích Volf. Podle jeho slov se hasiči potýkali se zkreslenou představou občanů při odstraňování následků povodní. „Nelze například čerpat vodu, dokud tok nekulminuje a neklesne. Pokud se čerpá v nesprávný okamžik může dojít k vymytí základů a statickému narušení budovy,“ upřesnil Oldřich Volf.
Kromě profesionálních hasičů odstraňovaly následky po povodních i jednotky dobrovolných hasičů. Ty prošly speciálním školením na stavění protipovodňových hrází.
Letošní záplavy byly i v místech, kam se voda při jarním tání sněhu nedostane. „Na horní Ohři jsme měli desetiletou vodu, řeka navíc velmi dlouho kulminovala. Problémy byly také v Tepličce na řece Teplé, kde jsme registrovali dvacetiletou vodu. Situaci navíc komplikoval led a kry, které se valily korytem řeky,“ popsal situaci tiskový mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Efektivnější komunikaci při povodňových stavech by měl v budoucnu zajišťovat nový varovný systém. „Funguje jako rozhlas, do uzavřené sítě by mohli vstupovat všechny složky a varovat ostatní,“ uzavřel Oldřich Volf.
Datum aktualizace
