Lidé k nám nemají zásadní výhrady

Hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel komentuje v rozhovoru pro regionální redakci MF DNES výsledky čtenářské ankety (29. listopadu 2003) .
Čtenáři chtěli v anketě regionální přílohy MF DNES zlepšit v Karlovarském kraji řadu věcí. Trápila je rostoucí nezaměstnanost, potíže v dopravě, přílišná byrokracie. Jak chce jejich problémy řešit krajský úřad, přibližuje v rozhovoru hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel.

Podle ohlasů v anketě zůstavá pro mnohé lidi krajský úřad záhadnou institucí s řadou úředníků, o jejichž činnosti se toho vlastně moc neví. Svůj pohled přidal i hejtman.

"Kdyby krajské organizace nefungovaly, tak by se veřejnost začala starat, kdo ty organizace řídí, kdo je za ně zodpovědný. Lidé by se ptali, kdo může za to, že nám nejezdí autobus a nedostaneme se do práce, že jsou silnice v takovém stavu, že si ničíme auta. To se týká i nemocnic, školství, které řídí kraj. Podle reakcí obyvatel kraje jsem zjistil, že žádné zásadní výhrady k tomu nejsou," říká hejtman Pavel.

I tak zůstává dost problémů, které lidi trápí.

"Problémy samozřejmě máme a řešíme je."

ROZHOVOR:


Korupci vyléčí jen méně byrokracie


K nejviditelnějším potížím v kraji patří doprava. I krajský hejtman Josef Pavel mluvil u Odravy na Chebsku při otevírání nového úseku rychostní silnice mezi Chebem a Prahou o obavách, že nebude dokončena včas v roce 2010.

Jak může kraj pomoci, aby řidiči mohli jezdit podle plánů v takzvané Bílé knize včas?

Vyvíjíme v této otázce soustředěný tlak na ministerstvo dopravy a vládu.

Co si pod tím lze představit?

Například řadu jednání na různých úrovních. Na úterý je ke mně svoláno jednání na úrovni náměstků ministrů dopravy a financí, stejně tak jako generálního ředitele silnic a dálnic, našeho oblastního ředitele silnic a dálnic a ředitele státního fondu dopravní infrastruktury. Potřebujeme znát priority ministerstva dopravy, abychom se v nich našli.

Nejedná se o tomto problému už příliš dlouho?

Ta cesta je složitá. Vždyť jen na průtahu Karlovými Vary se pracuje sedm let. Budeme rádi, když se začne stavět příští rok.

Jak je to s dalšími úseky?

V roce 2005 se začne stavět úsek mezi Kamenným Dvorem a Tisovou a souběžně mají začít práce na úseku Hostivice - Praha. Stavba průtahu Karlovými Vary bude trvat tři roky, úsek od Tisové přibližně dva a půl roku, a stejně tak kolem dvou let úsek od Hostivic. Tím se zase přiblížíme k plánovanému termínu dokončení celé rychlostní silnice, roku 2010. Proto mám vážné obavy, aby byl splněn vládou schválený dokument Rozvoj dopravní infrastruktury do roku 2010.

Na přípravě jakých úseků kromě zmíněné silnice a například obchvatu Ostrova se pracuje?

K dalším úsekům, na kterých se projektově pracuje, patří napojení na dálnici D5 v úseku Cheb - Drmoul a úsek mezi Ostrovem a Chomutovem. Chceme, aby byly zapracovány do programu rozvoje dopravní infrastruktury.

Jak se vyvíjí situace okolo mezinárodního letiště v Karlových Varech, o které měl kraj zájem?

Kraj se na základě usnesení vlády stane vlastníkem letiště. Převezme personál letiště a splní požadavky ministerstva obrany a vnitra. Zřídíme provozovatelskou organizaci. A budeme usilovat o maximální rozšíření leteckých spojů s Evropou.

To je otázka jednoho roku?

Měsíců.

Řada čtenářů vidí jako problém nedostatek práce. Jak může kraj pomoci změnám k lepšímu?

Snažíme se vytvářet prostředí pro investory a investice do regionu. Například propagací v oblasti lázeňství a cestovního ruchu.

Může se to dnes zdát jako příliš daleko, ale jak zajistit, aby po vytěžení zásob uhlí nestoupla na Sokolovsku drasticky nezaměstanost? Lze spoléhat na průmyslové zóny ?

Těch dvacet, pětadvacet let je strašně krátká doba na to připravit celou tu oblast na restrukturalizaci. Přímo v Sokolově má připraveny generální ředitel Sokolovské uhelné Štěpánek určité aktivity směrem k podpoře malého a středního podnikání s vybudováním průmyslové zóny, která si nebude klást za cíl, že tam přijde Hyundai nebo Mercedes - Benz, ale oslovit živnostníky. Nicméně u Chebu vzniká velká průmyslová zóna, která by mohla velký významný podnik přilákat. Není to ale jen o průmyslu. Měla by se více podporovat i oblast rozvoje lázeňství a cestovního ruchu. Tedy oblast, která je tu zastoupena a má velmi dobré výsledky a těší se velké poptávce. Proto jsem srovnával podporu terciální sféry s podporou průmyslových zón. Tím vším se ale obloukem vracíme k předchozím otázkám, které souvisí s dopravou.

Co děláte proti korupci v úřadu, který řídíte?

Nejúčinnější lék na korupci je co nejméně byrokracie a co nejprůhlednější pravidla hry.

Mluvíte-li o pravidlech, v jakých případech zadává krajský úřad veřejné zakázky?

Zákon stanovuje vyhlašovat výběrová řízení od zakázek ve výši dvou milionů korun. My jsme ale šli našimi vnitřními předpisy dál a upravili jsme zadávání výběrových řízení už od půl milionu korun.

Nestane se krajský úřad úřadem pro legalizaci černých staveb - viz rekonstrukce náměstí v Nejdku? U Hájů mohou dál stát černé stavby Nikolaje Stěpanova, stejně tak se bez souhlasu památkářů změnilo náměstí v Nejdku.

Myslím si, že tato úvaha je nekorektní. Nikdy jsme nic takového nezlegalizovali. My jsme vpodstatě potvrdili stanovisko stavebního úřadu. Další rozhodnutí záleželo na soudu, jehož rozhodnutí nemůžeme ovlivnit. Případ Nejdku jsme zdědili po okresním úřadu a postoupili jsme ho karlovarskému magistrátu jako obci třetího typu a ten je kompetentní rozhodovat v té věci.

Jde ještě udělat něco, aby se nezhroutil systém pečovatelských služeb o staré lidi v kraji, který z krajského úřadu přejde také na bedra měst?

Ze strany krajského úřadu nejde o zbavování se odpovědnosti. Peníze, které kraj obdrží od státu na provozování této služby, do ní investuje. To, co bude chybět na celý rozsah této služby, bude požadovat, aby zaplatila jednotlivá města. Jiná možnost není. Každé město si musí uvědomit, kde má své priority, a já si myslím, že přímá péče o občana je jednou z těchto priorit. Máme příklady, které to dokládají. Jsou jimi Cheb a Sokolov.

Jak se bude měnit areál krajského úřadu, co v něm lidé najdou?

Vyřizujeme tisíce různých odvolání a žádostí. Přede dvěma lety jsem tu na výjezdním zasedání vlády navrhl, aby na tomto území vznikly soustředěné krajské instituce s dobrou dostupností a parkováním. K investicím se přihlásilo ministerstvo spravedlnosti s tím, že v tomto areálu vznikne krajský soud a státní zastupitelství. Ministerstvo vnitra se přihlásilo k tomu, že zde vybuduje krajské policejní ředitelství a okresní ředitelství, které by se vymístilo z centra města a krajský archiv. S Vladimírem Špidlou, tehdy ještě ministrem práce a sociálních věcí jsme mluvili o tom, že by tu měl vzniknout krajský úřad práce.

Které instituce tedy přijdou na řadu po krajských hasičích, záchranné službě a po ředitelství silnic a dálnic?

Krajská hygienická stanice se stěhuje do blízké budovy bývalé nemocnice Eliška. Pracuje se na projektové dokumentaci krajské knihovny, která vznikne v objektu bývalé vojenské jídelny. Ministerstvo vnitra už nechalo zbourat bývalé garáže, kde by měla stát budova krajského soudu. Za budouvou ředitelství silnic a dálnic už se bourá v místech, kde bude krajský archiv. Se všemi stavbami bude souviset i vznik nových pracovních příležitostí.

Proč ve znaku kraje není Chebsko?

Já říkám, že je. Státní znak má dvě základní pole, která jsou daná. V levém horním rohu je státní znak, v pravém dolním rohu je znak sídelního města kraje. Pro symboly regionu zbývají dvě pole. Jedním z nich jsou perlíky vyjadřující těžbu nerostného bohatství, druhým symbol vyjadřující lázeňství. A to se přece týká i Chebska, Mariánských i Františkových Lázní.