V polovině příštího roku se rozhodne, zdali bude „Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří“ zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Čím je tak výjimečná, že by se mohla objevit po boku takových velikánů, jako jsou třeba egyptské pyramidy nebo athénská akropole?
Nikde na světě není pohoří, které by mělo takový význam pro rozvoj hornictví a hutnictví jako Krušné hory. Díky neobyčejné rozmanitosti nerostných surovin, které se zde soustavně dobývaly po dobu více než 800 let, se na obou stranách česko-německé hranice vytvořila unikátní kulturní krajina. Hornictví zde formovalo nejenom samotnou přírodu, ale také architekturu, umění, politiku či ekonomiku. Světový význam Krušných hor spočívá i v jejich obrovském přínosu pro rozvoj věd a báňského školství, pro vývoj mincovnictví a měnových systémů nebo pro zavádění nových řemeslných a průmyslových výrob. Těžba nerostných surovin pak také ovlivňovala zvyklosti a tradice, které se daří dodržovat dodnes. A konečně výrazným specifikem zdejšího hornictví je i jeho přeshraniční charakter, jenž je dosud v kontextu světového dědictví ojedinělý.
V žádosti o zápis „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ na Seznam světového dědictví UNESCO nefigurují Krušné hory jako celek, ale jejich jedinečnost je ilustrována pomocí pečlivě vybraných příkladů. Jsou to nejenom hornické nebo stavební památky, ale i soubory památek či dokonce krajinné areály. Celkem se jedná o 85 míst, z toho je 79 v Sasku a 6 v Čechách. „Mohlo by se zdát, že podíl českého Krušnohoří je jen malý, ale zdání klame. Zatímco saské památky mají většinou jen malý plošný rozsah, ty, které reprezentují české Krušnohoří v Ústeckém a Karlovarském kraji, jsou rozlohou zpravidla podstatně větší,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michal Urban. Konkrétně mezi ně patří tři rozsáhlé krajinné památkové zóny, a to Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná a Hornická kulturní krajina Krupka. Následují tři menší, a sice Hornická krajina Mědník, Areál vápenky v Háji u Loučné pod Klínovcem a Rudá věž smrti u Vykmanova.
Seznam světového dědictví UNESCO v současnosti zahrnuje 1007 lokalit, z nichž pouze 31 je přeshraničních. Zápis na něj je jedinečnou šancí, jak náš region přiblížit lidem na celém světě a dát mu tak nové impulzy pro jeho další rozvoj. Další informace najdete na internetových stránkách Montanregionu Krušné hory – Erzgebirge.
V žádosti o zápis „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ na Seznam světového dědictví UNESCO nefigurují Krušné hory jako celek, ale jejich jedinečnost je ilustrována pomocí pečlivě vybraných příkladů. Jsou to nejenom hornické nebo stavební památky, ale i soubory památek či dokonce krajinné areály. Celkem se jedná o 85 míst, z toho je 79 v Sasku a 6 v Čechách. „Mohlo by se zdát, že podíl českého Krušnohoří je jen malý, ale zdání klame. Zatímco saské památky mají většinou jen malý plošný rozsah, ty, které reprezentují české Krušnohoří v Ústeckém a Karlovarském kraji, jsou rozlohou zpravidla podstatně větší,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michal Urban. Konkrétně mezi ně patří tři rozsáhlé krajinné památkové zóny, a to Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná a Hornická kulturní krajina Krupka. Následují tři menší, a sice Hornická krajina Mědník, Areál vápenky v Háji u Loučné pod Klínovcem a Rudá věž smrti u Vykmanova.
Seznam světového dědictví UNESCO v současnosti zahrnuje 1007 lokalit, z nichž pouze 31 je přeshraničních. Zápis na něj je jedinečnou šancí, jak náš region přiblížit lidem na celém světě a dát mu tak nové impulzy pro jeho další rozvoj. Další informace najdete na internetových stránkách Montanregionu Krušné hory – Erzgebirge.
Za stránku zodpovídá
Mgr. Veronika Svobodová
Datum aktualizace
