Na seznam národních kulturních památek přibylo devět historických předmětů, uměleckých děl a církevních památek. Mezi nimi nechybí ani dva zástupci z Karlovarského kraje, a sice stříbrná šperkovnice šlechtického rodu Šliků a Žlutický kancionál.
Národní kulturní památky tvoří nejhodnotnější a nejvýznamnější část našeho kulturního dědictví a vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana. O rozšíření seznamu, který čítá téměř 300 položek, rozhoduje Vláda ČR na základě doporučení Ministerstva kultury ČR. Doposud bylo v Karlovarském kraji třináct takovýchto památek, mezi něž patří například Státní hrad a zámek Bečov, Císařské lázně v Karlových Varech či Klášter premonstrátů Teplá. Nyní seznam obohatily další dvě.
Šlikovská šperkovnice, která je osazená tolary, vznikla v 17. století. Kazeta vážící necelých šest kilogramů je dílem augsburského stříbrníka a šperkaře Johanna Andrease Thelota. Nechal ji pravděpodobně vyrobit Leopold Antonín Josef Šlik, jež byl císařským generálním válečným komisařem, vyslancem, polním maršálem a nejvyšším kancléřem Českého království v době války o dědictví španělské.
Žlutický kancionál pochází z 16. století. Jedná se o knihu velkého formátu, která váží osmadvacet kilogramů. Obsahuje české utrakvistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami. Dílo vzniklo v pražské písmomalířské dílně Jana Táborského z Klokotské hory a autorem bohaté výzdoby se stal významný český malíř Fabián Puléř z Ústí nad Labem.
Národní kulturní památky tvoří nejhodnotnější a nejvýznamnější část našeho kulturního dědictví a vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana. O rozšíření seznamu, který čítá téměř 300 položek, rozhoduje Vláda ČR na základě doporučení Ministerstva kultury ČR. Doposud bylo v Karlovarském kraji třináct takovýchto památek, mezi něž patří například Státní hrad a zámek Bečov, Císařské lázně v Karlových Varech či Klášter premonstrátů Teplá. Nyní seznam obohatily další dvě.
Šlikovská šperkovnice, která je osazená tolary, vznikla v 17. století. Kazeta vážící necelých šest kilogramů je dílem augsburského stříbrníka a šperkaře Johanna Andrease Thelota. Nechal ji pravděpodobně vyrobit Leopold Antonín Josef Šlik, jež byl císařským generálním válečným komisařem, vyslancem, polním maršálem a nejvyšším kancléřem Českého království v době války o dědictví španělské.
Žlutický kancionál pochází z 16. století. Jedná se o knihu velkého formátu, která váží osmadvacet kilogramů. Obsahuje české utrakvistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami. Dílo vzniklo v pražské písmomalířské dílně Jana Táborského z Klokotské hory a autorem bohaté výzdoby se stal významný český malíř Fabián Puléř z Ústí nad Labem.
Za stránku zodpovídá
Mgr. Veronika Svobodová
Datum aktualizace
