Celkem 19 zástupců obcí se 6. 2. 2007 zúčastnilo pracovního jednání, které inicioval radní kraje pro oblast životního prostředí Luboš Orálek. „Cílem jednání bylo zahájit komunikaci o vhodných lokalitách, kde by se mohly v horizontu let 2030 – 2050 postavit nádrže k akumulaci vody v regionu pro potřeby pitné i užitkové vody,“ vysvětluje Luboš Orálek.
Původně se předpokládalo, že se tyto lokality stanoví z pozice státu na základě Směrného vodohospodářského plánu č. 34/1988, který byl schválen již koncem 80. let. Samosprávy obcí, ale proti tomuto rozhodnutí protestovaly. Problematika se proto bude řešit v jednotlivých krajích v rámci plánovacího dokumentu Plán oblasti povodí.Tento plánovací dokument by měl být schválen v roce 2009.
„Oslovil jsem odborné firmy, aby pro Karlovarský kraj zpracovaly studii o reálné potřebě nádrží v horizontu let 2030-2050,“ říká Luboš Orálek. „Dá se předpokládat, že si stát ponechá pravomoc konečného rozhodnutí o počtu nádrží ve státě, proto chci apelovat prostřednictvím Asociace krajů ČR , aby zároveň s omezením využívání pozemků pod nádržemi vlastníky byla vydána i legislativa o náhradě újmy,“ dodává Luboš Orálek.
Zástupci obcí se na společném jednání také dozvěděli, jak postupovat při vytváření územních plánů a jak počítat s lokalitami, které jsou zahrnuty ve Směrném vodohospodářském plánu. „ V této věci je mnoho nejasností, které se musí postupně vyjasňovat a upřesňovat. Kraj nechce v žádném případě tento dokument připravovat za zády obcí. Naopak chceme s nimi maximálně spolupracovat,“ uzavírá Luboš Orálek.
„Oslovil jsem odborné firmy, aby pro Karlovarský kraj zpracovaly studii o reálné potřebě nádrží v horizontu let 2030-2050,“ říká Luboš Orálek. „Dá se předpokládat, že si stát ponechá pravomoc konečného rozhodnutí o počtu nádrží ve státě, proto chci apelovat prostřednictvím Asociace krajů ČR , aby zároveň s omezením využívání pozemků pod nádržemi vlastníky byla vydána i legislativa o náhradě újmy,“ dodává Luboš Orálek.
Zástupci obcí se na společném jednání také dozvěděli, jak postupovat při vytváření územních plánů a jak počítat s lokalitami, které jsou zahrnuty ve Směrném vodohospodářském plánu. „ V této věci je mnoho nejasností, které se musí postupně vyjasňovat a upřesňovat. Kraj nechce v žádném případě tento dokument připravovat za zády obcí. Naopak chceme s nimi maximálně spolupracovat,“ uzavírá Luboš Orálek.
Datum aktualizace
