Karlovarský kraj má dlouhodobě kvalitní ovzduší

Inverze a s tím související zvýšené koncentrace polétavého prachu v ovzduší sužují celou řadu míst na území republiky. Karlovarský kraj je jedním z mála regionů, kde se takový problém nevyskytuje.

„Je to dáno tím, že na území kraje jsou jen dva potencionální velcí znečišťovatelé, Sokolovská uhelná a ČEZ Elektrárna Tisová, kteří jsou ovšem zahrnuti v　celostátním programu kontroly emisí. V ostatních krajích je podstatně více malých a středních zdrojů znečištění. Chybí tady průmyslové aglomerace, velkoměsta s　hustým provozem. Proto od roku 2006 až do současnosti nedošlo k　dlouhodobému překročení žádné ze sledovaných hodnot důležitých pro regulaci emisí,“uvedl krajský radní Jaroslav Bradáč s tím, že region nebyl z těchto důvodů zařazen mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

U hodnot polétavého prachu (prašnosti) nebylo v období od 1. listopadu 2011 dosaženo na měřicích stanicích v Karlovarském kraji hodnoty nad 150 mikrog/m3 podle 24hodinového klouzavého průměru, to znamená, že v regionu nebyl a není ani aktuálně důvod regulovat zdroje znečišťování kvůli překračování povolených limitů.

Přesto kraj v žádném případě ochranu ovzduší na svém území nepodceňuje. Hodnoty prachu sleduje Český hydrometeorologický ústav na čtyřech měřicích stanicích umístěných na Přebuzi, v Chebu, v Sokolově a v Karlových Varech. „Pro regulaci se denně sleduje polétavý prach, SO2, NO2 a ozon. Pokud dojde v době zhoršených rozptylových podmínek a meteorologické situace k překročení stanovených hodnot, vydá ČHMÚ ve spolupráci s Karlovarským krajem pokyn vybraným zdrojům z regionu k regulaci,“upřesnil Bradáč. Kraj má pro tyto případy zpracovaný operační plán, který je součástí krizového plánu Karlovarského kraje.

Na území regionu je problematika zhoršování kvality ovzduší spíše lokální záležitost. „Je důležité, aby si občané uvědomili, že kvalitu ovzduší ve svých obcích ovlivňují i oni sami. V době inverzních situací by měli ve svých kamnech a kotlích používat pouze uznaná paliva a netopit odpady. Přepravu osobními automobily by měli omezit pouze na nejnutnější míru. Problematické je i pálení odpadů na otevřených topeništích v　zahradách,“ dodal Bradáč.

Možnost ovlivnit čistotu ovzduší v lokálně znečištěných částech mají také obce samotné tak, že požádají o krajské peníze na měření kvality ovzduší a na základě výsledků monitoringu si mohou zpracovat vlastní regulační plány. Na jejich podkladě mohou zasáhnout při zhoršené situaci ovzduší přímo v dané lokalitě, například když zregulují dopravu a vytvoří tímto způsobem tzv. bezemisní zónu. „Z krajského dotačního titulu mohou získat podporu až do výše 100 tisíc korun,“vysvětlil Bradáč. Ten chce také na pravidelném setkání s představiteli obcí upozornit starosty, aby do budoucna ve svých koncepčních materiálech počítali s regulací zdrojů a omezováním dopravy a byli tak připraveni na situace, kdy se úroveň znečištění případně opravdu může zhoršit.