Karlovarský kraj ve spolupráci s Národním centrem bezpečnějšího internetu zahajuje projekt, který je zaměřen na prevenci kybernetické kriminality páchané na dětech a mladistvých. Součástí projektu budou nejenom odborné kurzy, ale i osvětová kampaň na sociálních sítích.
Dnešní děti zachází s internetem a mobilními telefony takřka od plenek. Lidem narozeným po roce 1985 se často říká digitální domorodci. To jsou ti, kteří se narodili do světa internetu a digitálních technologií, vyrůstají v něm a je pro ně samozřejmostí. Podle průzkumu společnosti Microsoft jsou dokonce některým z modelů chytrého telefonu vybavovány už děti při nástupu do první třídy základní školy, tj. v šesti až sedmi letech. To přináší řadu výhod, ale také spoustu nebezpečí.
Mnoho dnešních dětí čelí nejrůznějším typům elektronických útoků, online nenávistným projevům či zesměšňování. Zároveň se řada z nich chová nezodpovědně – sdílí důvěrné informace a citlivé fotografie a videa, čímž se vystavují riziku zneužití či sexuálního vykořisťování, komunikují přes internet s neznámými lidmi a vydávají se na schůzky s nimi nebo se nevědomky dopouští porušování autorských práv a hrozí jim či rodičům třeba i značný finanční postih.
Pokud se děti dostanou do nesnází spojených s internetem či mobilními technologiemi, obrací se nejčastěji na rodiče a hned na druhém místě na učitele. „Bohužel, jak rodiče, tak učitelé, až na ty nejmladší, vyrostli v době bez internetu a mobilních telefonů. Patří mezi takzvané digitální přistěhovalce, tedy ty, kteří se s internetem a ICT začali učit zacházet až v dospělém věku. Tento svět vnímají zcela jinak než jejich děti či žáci a není pro ně stejně přirozený. Dochází tak k paradoxu, digitální domorodce mají učit a pomáhat jim digitální přistěhovalci,“ vysvětluje Jana Brandejsová z Národního centra bezpečnějšího internetu.
Pravidla bezpečného a etického užívání internetu a mobilních zařízení přitom nejsou součástí školní výuky a zpravidla ani výchovy v rodině. Děti tak netuší, jak se rizik vyvarovat, ani jak se zachovat v případě ohrožení. A dospělí často neumí pomoci. Stejná situace je v připravenosti dalších pomáhajících profesionálů, ať už jde o sociální pracovníky, psychology či policisty. I ti zpravidla patří mezi digitální přistěhovalce, nemají zkušenost s online službami a mobilními aplikacemi využívanými dětmi a neprošli odbornou přípravou v oblasti kybernetické bezpečnosti a prevence. „Přitom jsou po učitelích a rodičích v první linii při řešení stále častějších případů elektronického násilí páchaného na dětech a mezi dětmi,“ vysvětluje náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák.
Právě toto by měl projekt „Karlovarský kraj bezpečně online“ změnit. Jeho koncept totiž vychází z přesvědčení, že je důležité současně pracovat a vzdělávat všechny, kterých se bezpečnost dětí online bezprostředně týká: tedy děti, rodiče, učitele a ředitele škol, sociální pracovníky i policisty. „Projekt poskytne odborné vzdělávání ředitelům škol a školských zařízení, sociálním pracovníkům a pracovníkům policie. Součástí projektu je celokrajská odborná konference a osvětová kampaň na sociálních sítích,“ uzavírá manažerka prevence kriminality kraje Šárka Benešová.
Online informace o projektu a přihlášky do odborných kurzů naleznete na těchto internetových stránkách.
Dnešní děti zachází s internetem a mobilními telefony takřka od plenek. Lidem narozeným po roce 1985 se často říká digitální domorodci. To jsou ti, kteří se narodili do světa internetu a digitálních technologií, vyrůstají v něm a je pro ně samozřejmostí. Podle průzkumu společnosti Microsoft jsou dokonce některým z modelů chytrého telefonu vybavovány už děti při nástupu do první třídy základní školy, tj. v šesti až sedmi letech. To přináší řadu výhod, ale také spoustu nebezpečí.
Mnoho dnešních dětí čelí nejrůznějším typům elektronických útoků, online nenávistným projevům či zesměšňování. Zároveň se řada z nich chová nezodpovědně – sdílí důvěrné informace a citlivé fotografie a videa, čímž se vystavují riziku zneužití či sexuálního vykořisťování, komunikují přes internet s neznámými lidmi a vydávají se na schůzky s nimi nebo se nevědomky dopouští porušování autorských práv a hrozí jim či rodičům třeba i značný finanční postih.
Pokud se děti dostanou do nesnází spojených s internetem či mobilními technologiemi, obrací se nejčastěji na rodiče a hned na druhém místě na učitele. „Bohužel, jak rodiče, tak učitelé, až na ty nejmladší, vyrostli v době bez internetu a mobilních telefonů. Patří mezi takzvané digitální přistěhovalce, tedy ty, kteří se s internetem a ICT začali učit zacházet až v dospělém věku. Tento svět vnímají zcela jinak než jejich děti či žáci a není pro ně stejně přirozený. Dochází tak k paradoxu, digitální domorodce mají učit a pomáhat jim digitální přistěhovalci,“ vysvětluje Jana Brandejsová z Národního centra bezpečnějšího internetu.
Pravidla bezpečného a etického užívání internetu a mobilních zařízení přitom nejsou součástí školní výuky a zpravidla ani výchovy v rodině. Děti tak netuší, jak se rizik vyvarovat, ani jak se zachovat v případě ohrožení. A dospělí často neumí pomoci. Stejná situace je v připravenosti dalších pomáhajících profesionálů, ať už jde o sociální pracovníky, psychology či policisty. I ti zpravidla patří mezi digitální přistěhovalce, nemají zkušenost s online službami a mobilními aplikacemi využívanými dětmi a neprošli odbornou přípravou v oblasti kybernetické bezpečnosti a prevence. „Přitom jsou po učitelích a rodičích v první linii při řešení stále častějších případů elektronického násilí páchaného na dětech a mezi dětmi,“ vysvětluje náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák.
Právě toto by měl projekt „Karlovarský kraj bezpečně online“ změnit. Jeho koncept totiž vychází z přesvědčení, že je důležité současně pracovat a vzdělávat všechny, kterých se bezpečnost dětí online bezprostředně týká: tedy děti, rodiče, učitele a ředitele škol, sociální pracovníky i policisty. „Projekt poskytne odborné vzdělávání ředitelům škol a školských zařízení, sociálním pracovníkům a pracovníkům policie. Součástí projektu je celokrajská odborná konference a osvětová kampaň na sociálních sítích,“ uzavírá manažerka prevence kriminality kraje Šárka Benešová.
Online informace o projektu a přihlášky do odborných kurzů naleznete na těchto internetových stránkách.
Za stránku zodpovídá
Mgr. Veronika Svobodová
Datum aktualizace
