Z několika zdrojů jsem v poslední době zaregistroval snahu o navýšení poplatků spojených s dobýváním nerostných surovin. K navýšení odvodu z vytěženého nerostu má dojít v rámci připravované novely tzv. horního zákona, na které spolupracují ministerstvo financí s ministerstvem průmyslu a obchodu.
Od této novely si ministr financí Andrej Babiš slibuje navýšení příjmů veřejných rozpočtů ze současných přibližně 600 milionů korun ročně na odhadované 3 miliardy korun. K navýšení má dojít zvýšením sazby za těžbu hnědého uhlí na 10% (což je přibližně 8 krát více než nyní) a zdvojnásobením této sazby u ostatních nerostů.
Současně s tímto navýšením je zvažována i úprava poměru rozdělení těchto finančních prostředků ze současných 25%, které připadají ve prospěch státního rozpočtu, a 75% ve prospěch rozpočtů obcí, v jejichž katastru se dobývací území nachází. Některé zdroje uvádějí, že se v případě hnědého uhlí uvažuje až o poměru 92% pro stát a pouze 8% pro obce. Proti tomuto návrhu protestuji a v žádném případě bych nemohl novelu v takto navrženém znění ve sněmovně podpořit.
Důvodů je hned několik: změna poměru rozdělování odváděných prostředků bude mít logicky negativní dopad na hospodaření dotčených měst a obcí. Povede pouze k dalšímu odvádění prostředků z regionů poškozených těžbou, jako jsou Sokolovsko, Mostecko a Ostravsko. A nechce se mi věřit, že se jim tyto prostředky vrátí jinou formou ze státního rozpočtu.
Dále bude mít zvýšení odvodů dopad hlavně na hospodaření těžebních společností, které se zabývají těžbou hnědého uhlí. Například společnost Sokolovská uhelná, která působí v našem kraji, odvádí ročně kolem 30 milionů korun. Podle nového výpočtu by se mohla odváděná částka zvednout až na 300 milionů korun!
Dále bude mít zvýšení odvodů dopad hlavně na hospodaření těžebních společností, které se zabývají těžbou hnědého uhlí. Například společnost Sokolovská uhelná, která působí v našem kraji, odvádí ročně kolem 30 milionů korun. Podle nového výpočtu by se mohla odváděná částka zvednout až na 300 milionů korun!
Uvažované navýšení odvodů by tak vedlo k výraznému nárůstu tlaku na snižování nákladů těchto společností. Ty jsou přitom ve většině případů významnými zaměstnavateli ve svých regionech. Osobní náklady přitom tvoří významnou část nákladů na těžbu. Omezení zdrojů pro investice a obnovu pak může vést k problémům dalších společností na těžební firmy navázaných, které od nich získávají zakázky v oblasti strojírenství, stavebnictví atp. Mělo by to přímý vliv na zvýšení nezaměstnanosti. A je třeba si uvědomit, že se věc týká právě těch regionů, které mají problém s vysokou nezaměstnaností a jsou postiženy těžbou.
Firmy také v souvislosti se zvýšením odvodů mohou reagovat omezením svých aktivit v rámci společenské odpovědnosti a všichni víme, že bývají velkorysými přispěvateli v oblasti vzdělávání sportu a kultury.
Zvýšení tlaku na nárůst tržeb pak asi nevyhnutelně povede k nárůstu ceny uhlí. Toto navýšení může mít výrazný sociální a ekologický dopad v podobě zdražení tepla pro domácnosti. Snížení zisků těžebních společností by naopak vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu z daně příjmů a snížení dividend vyplácených do státních a obecních rozpočtů.
Firmy také v souvislosti se zvýšením odvodů mohou reagovat omezením svých aktivit v rámci společenské odpovědnosti a všichni víme, že bývají velkorysými přispěvateli v oblasti vzdělávání sportu a kultury.
Zvýšení tlaku na nárůst tržeb pak asi nevyhnutelně povede k nárůstu ceny uhlí. Toto navýšení může mít výrazný sociální a ekologický dopad v podobě zdražení tepla pro domácnosti. Snížení zisků těžebních společností by naopak vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu z daně příjmů a snížení dividend vyplácených do státních a obecních rozpočtů.
Za stránku zodpovídá
Miroslav Smaržík
Datum aktualizace
